Novinky / Zachycen rozpad jádra komety Lovejoy

Zachycen rozpad jádra komety Lovejoy

Štítky:Komety V kategorii :Novinky

Po 41 letech od komety C/1970 K1 (White-Ortiz-Bolelli) se u Slunce objevila jasnější kometa tzv. Kreutzovy skupiny komet. Byla pojmenována jako C/2011 W3 (Lovejoy) po svém objeviteli, kterým se stal Terry Lovejoy z Austrálie. Je členem dobře známé skupiny Kreutzových "sebevražedných" komet. Ta zahrnuje několik velice jasných komet historie, viditelných i na denní obloze a dalších několik historických "velkých komet", Kromě toho můžeme pozorovat tisíce malých úlomků, které jsou pravidelně viditelné při zániku u Slunce na koronografech C2 a C3 sondy SOHO. Kometa Lovejoy se stala "velkou kometou" a byla viditelná pouhým okem mnoho dnů kolem Vánoc 2011 s téměř 40° dlouhým ohonem na jižní obloze. Jednalo se ovšem již jen o oblak vzniklý úplným rozpadem jádra, který se nám povedlo zaznamenat jako jedinému týmu na světě pomocí robotického dalekohledu FRAM.

Kometu jsme zachytili jen den a 9 hodin po průletu kolem Slunce, v době kdy byla ještě v poli koronografu C3 sondy SOHO, ten ovšem neměl potřebné rozlišení komy. Již na první pohled se začal výrazně měnit její vzhled. Původní jasná hlava komety s dvěma parabolickými protilehlými výtrysky v ohonu začala slábnout a tředí den snímání se objevila dlouhá rovná linka uprostřed ohonu, ne nepodobná synchroně (proud různě velkých částic prachu uvolněného ve stejný okamžik z jádra). 20. prosince ráno byla již proměna dokončena a synchrona se stala nejjasnější součástí komety a následně se rozvinula v dlouhý, pouhým okem pohodlně viditelný ohon.

Pozorování a první výsledky byly publikovány v Central Bureau Electronic Telegrams, 2967, 1 (2012). Následná hluboká studie Zdeňka Sekaniny a Paula W. Chodase ukázala, že čas zániku jádra komety nastal cca 1 den a 14 hodin po průletu kolem Slunce. Určení přesného času z našich dat bylo důležité pro porovnání s fyzikálními modely kometárních jader. Čas rozpadu dobře odpovídal klasickým modelům. Jádro mělo původně velikost cca 600 metrů a díky jeho nízké teplotní vodivosti, panovaly jen několik desítek metrů pod povrchem, teploty hluboko pod bodem mrazu i při maximálním přiblížením k povrchu Slunce. Postup tepla do vnitřních částí 38 hodin po průletu aktivoval krystalizaci amorfního vodního ledu, která, spolu s teplotním namáháním, rozdrolila kometární jádro v jemný prach. Určení času rozpadu také umožnilo, z pozic prachového oblaku, určit hypotetickou polohu jádra i po rozpadu a díky tomu zpřesnit dráhu komety. Zpřesněná dráha poukazuje na možnost, že kometa Lovejoy byla první jasnou kometou z roje jasnějších úlomků, který by měly postupně přiletět v průběhu tohoto století.

Více informací o kometě naleznete ve čánku: Comet C/2011 W3 (Lovejoy): Orbit Determination, Outbursts, Disintegration of Nucleus, Dust-tail Morphology, and Relationship to New Cluster of Bright Sungrazers

Vývoj komety Lovejoy od 17. do 20. prosince 2011